Začalo to nenápadně – v roce 2020 začala koronakrize, která zasáhla doslova celou planetu. Přišlo nové onemocnění, s jehož průběhem a léčbou si nejprve nikdo nevěděl rady. Takzvaní konspirátoři od začátku tvrdili, že půjde o běžnou chřipku s horším průběhem, a za tyto názory se začali ostatní vysmívat, část lidí skončila za výroky spojené s koronavirem před soudem za dezinformace a část lidí přišla o práci. Někdo vlivem opatření, která způsobila propad tržeb, a někdo za svůj názor. A to všechno v demokracii.

Tato krize trvala dva roky a opatření s ní spojená vysála státní kasu skoro až do dna. Pozvolně přišla válka mezi Ruskem a Ukrajinou, a lidé rozhádaní ještě k koronakrize pokračují ve svých hádkách i v této oblasti. Lidé se rozdělili na dva nesmiřitelné tábory a oba dva mají samozřejmě ve všem pravdu. Nutno podotknout, že jedna skupina se vyznačuje vysokou mírou agrese a volá po tvrdých trestech pro své oponenty. Tito lidé nejprve vyznávali opatření proti koronaviru, a teď se postavili za Ukrajinu. A teď volají po tom, aby se tvrdě trestali lidé, kteří ani tento problém nevidí černobíle. Těžko říct, co přesně v některých lidech vyvolalo takovou dávku agresivity, ale faktem je, že takové chování je velmi nebezpečné.

Internet toho snese…
Někdo se schovává za možnost anonymity na internetu, a v realitě by si nic podobného nedovolili. Ale řada těchto lidí už ztrácí zábrany i mimo internet a jsou schopni fyzicky napadnout někoho, kdo s nim nesdílí jejich jedinou a dovolenou pravdu. Není načase, aby politici začali národ spíše spojovat než rozeštvávat? Kde je pomyslná hranice toho, kdy se lidé začnou mlátit na potkání mezi sebou? Nestačilo už násilí a hádek? Podle mnohých lidí je letošek přelomovým rokem, tak proč jej nevyužít pozitivně a nezkusit slepit rozbitou společnost?